V úvodu setkání představil Martin Dobeš z Národního vzdělávacího fondu Metodiku uplatnění marketingu v institucích dalšího vzdělávání, tzv. Kuchařku marketingu pro vzdělávací instituce. Tuto publikaci zpracoval jeho tým v rámci projektu Koncept. Kuchařka představuje praktický návod, jak v marketingu postupovat od strategie k taktice, jak si najít a udržet svého klienta, jak připravit vzdělávání klientovi na míru a jak vůbec další vzdělávání co nejefektivněji nabízet a prodávat. Kuchařka je zacílena především na malé a střední vzdělávací firmy, které nemají prostředky a čas na nákladné marketingové strategie. Text doprovází příběhy čtyř typů vzdělavatelů, paní Komenské, pánů Kantora, Nápomocného a Kováře.

S kontextem národního projektu Koncept Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, jehož řešitelem je Národní ústav odborného vzdělávání, přijel účastníky seznámit Zdeněk Somr, víceprezident Hospodářské komory ČR a hlavní manažer tohoto projektu. Ve své prezentaci na téma Koncepce dalšího vzdelávání v ČR Zdeněk Somr nejprve představil hlavní oblasti, které projekt Koncept rozpracovává:

• Sladění vzdělávací nabídky s potřebami trhu práce
• Kvalita dalšího vzdělávání
• Podpora nabídky dalšího vzdělávání
• Podpora zvyšování úrovně vzdělávání zaměstnanců malých a středních podniků
• Informační a poradenský systém
• Uznávání výsledků dalšího vzdělávání
• Stimulace poptávky po dalším vzdělávání
  
  

V následné diskusi k provazování rekvalifikací a Národní soustavy kvalifikací a Národní soustavy povolání (NSK a NSP) zaznělo, že by bylo vhodné tyto soustavy stavět na kompetencích. Již na školách by mělo být možné přidělovat dílčí kvalifikace, aby studující, který nedokončí celé studium a vstupuje na trh práce, se mohl prokázat třeba jen dílčí, ale již určitou kvalifikací.

Dřívější evidování profesní praxe v tzv. pracovní knížce připomněl zkušený personalista z firmy Dřevozpracující družstvo Lukavec.

Jako příklad dobré praxe byl v rámci diskuse jmenován projekt ROZAM, který ověřil vhodný způsob spolupráce firem a vzdělávacích institucí při přípravě a realizaci vzdělávacích programů pro firemní zaměstnance s vazbou na regionální rozvojové priority. 

Zdeněk Somr doporučil všem RLZ odborníkům se zájmem o systémové změny v dalším vzdělávání se s podněty a připomínkami obracet na kontakt: beresova@komora.cz.

Setkání navštívil i senátor Miloš Vystrčil, hejtman Kraje Vysočina v letech 2004-2008.  Účastníkům akce přiblížil počátek vzniku nového oboru energetika v Kraji Vysočina. Iniciátorem a „motorem“ procesu směřujícího ke vzniku nového studijního oboru se před několika lety stalo vedení kraje, kde si vyhodnotili situaci a uvědomili si své rozvojové příležitosti: „V kraji sídlí elektrárna Dukovany, pojďme oslovit jejího provozovatele, společnost ČEZ, a společně vytvořit nový studijní obor.“ Společnost ČEZ spolupráci přivítala, kraj vybral školu, jejího ředitele přesvědčil o tom, že zavedení nového oboru do budoucna škole prospěje - a tak se mezi čtyřletými obory s maturitou vyučovanými na Střední průmyslové škole Třebíč objevil nový obor energetika.
Tento i další příklady úzké spolupráce školy a konkrétní firmy (skupiny firem) potvrzují, že jde o úspěšný model, který zvyšuje zájem o studium a zajišťuje přirozený rozvoj daného studijního oboru. Návazně pak dobře funguje, pokud se škola společně s firmami prezentují na veletrzích, burzách škol atp.

Martin Dobeš z Národního vzdělávacího fondu, o.p.s., dále představil projekt Tandem training. Na realizaci tohoto projektu se podílí tým RLZ NVF spolu s partnery v Jihočeském a Libereckém kraji. Cílem projektu je zlepšení kvality dalšího vzdělávání prostřednictvím stínování lektorů a manažerů vzdělávacích institucí přímo v procesu vzdělávání a řízení instituce. Stínování zajišťují vybraní špičkoví manažeři a lektoři institucí ze zahraničí. V rámci projektů se čeští vzdělavatelé seznamují např. s procesem nastavení jasných a měřitelných vzdělávacích cílů, který je výhodný nejen pro klienta, nýbrž i pro samotnou vzdělávací instituci. Zahraniční experti v projektu rovněž pracovali s technikou Kirkpatrickova čtyřúrovňového modelu hodnocení vzdělávacích efektů nebo technikou neurolingvistického programování.  

Hlavní část programu prvního dne akce tvořil workshop na téma: Monitoring dalšího vzdělávání, který vedla Hanka Žáčková z Národní observatoře zaměstnanosti a vzdělávání NVF.  

Účastníkům workshopu byla představena průběžná verze návrhu systému indikátorů dalšího vzdělávání, který vzniká v rámci projektu Koncept, část Monitoring dalšího vzdělávání. Připravovaný systém monitoringu dalšího vzdělávání vychází ze současné situace v České republice. Existuje poměrně velké množství informačních zdrojů (výzkumy ČSÚ, databáze ÚIV a další), které však nejsou vzájemně provázány a jejich výstupy nejsou prezentovány v podobě uživatelsky přístupné. Proto je vyvíjen systém, který by měl tyto informační zdroje využít a prezentovat informace z nich v podobě systému indikátorů poskytujících uživatelským skupinám možnost posouzení situace a rozhodování.

Uživatelskými skupinami monitoringu dalšího vzdělávání (DV) jsou tvůrci strategických rozhodnutí v oblasti DV na celostátní i regionální úrovni, poskytovatelé DV, úřady práce, poradenské instituce,  zájemci a účastníci DV, zaměstnavatelé, vědci a výzkumníci.

Systém indikátorů by měl pokrýt celý „životní cyklus dalšího vzdělávání“ – tedy kontext, ve kterém je realizováno (prostředí, legislativa apod.), vstupy do DV (finanční a lidské zdroje), procesy DV (nabídka, kvalita, bariéry apod.) a výstupy (účast).

Následně byly vytvořeny pracovní skupiny, které se zabývaly vždy jednou z následujících oblastí: (1) účast na dalším vzdělávání, (2) podnikové vzdělávání, (3) nabídka dalšího vzdělávání, (4) financování dalšího vzdělávání. Každá pracovní skupina dostala návrhy možných indikátorů, z nichž vybírala ty, které považovala za užitečné, a diskutovala nad informačními potřebami.

Účast na dalším vzdělávání

Vybrané indikátory:

• Účast nezaměstnaných na DV
• Počty účastníků a absolventů akreditovaných kurzů DV
• Počty kvalifikací udělených v rámci uznávání výsledků DV
• Počty udělených kvalifikací v přepočtu na zaměstnanost v dané profesi
• Počty složených M-zkoušek (typ dílčí zkoušky)
• Počet hodin strávených účastníkem vzdělávání

Kromě uvedených vybraných indikátorů pracovní skupina vyjádřila zájem o:  

• Počet účastníků a počet hodin ve formálním a neformálním vzdělávání dle věku a dle vzdělání v krajském členění
• Informace o věkové skupině 55+
• Členění dle obsahu vzdělávání (+ideálně kvantifikace stráveného času)
• Motivaci účastníků pro vstup do DV
• Kolik organizací na úrovni kraje nabízí DV, kolik jsou firmy a jednotlivci ochotni vynakládat na DV,
• Uplatnitelnost absolventů rekvalifikací (časová závislost a počty)¨
  

Podnikové vzdělávání

Vybrané indikátory

• Požadavky zaměstnavatelů na kompetence
• Vyhodnocování efektivity dalšího odborného vzdělávání (DOV)
• Podíl nákladů na kurzy DOV na celkových nákladech práce
• Podniky vzdělávající v souvislosti s inovacemi
• Strategie podniků při chybějících dovednostech
• Podíl vzdělávajících podniků
• Počet hodin strávených na kurzech na 1000 odpracovaných hodin
• Zaměření kurzů podnikového vzdělávání
•  Příjmy zaměstnavatelů na DOV z dotací a společných fondů a příspěvky do fondů
• Náklady na kurzy podnikového vzdělávání v přepočtu na výukové hodiny, účastníky a zaměstnané osoby

 Další postřehy:

• Ze všech informací o dalším vzdělávání nejvíce chybí informace o poptávce a ty by mohly být získávány právě monitoringem podnikového vzdělávání – důležité je sledovat hlavně trendy.
• Evropské srovnání může ukázat budoucí trendy, důležité je odvětvové hledisko – mohlo by do určité míry nahradit absenci regionálních údajů.
• Mezinárodní srovnání dává v některých případech těžko uvěřitelné výsledky – je třeba jednoznačná definice toho, co je další vzdělávání (nezahrnovat povinná školení a kurzy).
• Důležitý je počet hodin vzdělávání více než jen samotná účast.
• Často se sledují investice do vzdělávání, ale není měřena jejich efektivita. Ze své podstaty je to nezměřitelný ukazatel, ale zajímavý ukazatel je například zapojení získaných zkušeností do praxe.
  
  Nabídka dalšího vzdělávání

Vybrané indikátory:

• Srovnání struktury nabídky DV a struktury zaměstnanosti
• Srovnání struktury nabídky DV a volných pracovních míst
• Akreditované kurzy DV
• Počet škol nabízejících vzdělávání v jiné než denní formě a kapacita programů (využití dat ÚIV)

Další poznámky:

• Vznikly pochybnosti o tom, jak interpretovat přepočet kurzů na zaměstnanost; užitečný je naopak přepočet na volná pracovní místa – ale zde by bylo třeba krajské členění.
• V určitých ohledech je problematické použití zdrojů o nabídce, kterými jsou databáze EDUCity a EU-DAT. Pracovníci úřadů práce se v praxi setkávají s tím, že zejména menší regionální vzdělávací společnosti v těchto databázích nejsou a na druhé straně jsou tam z marketingových důvodů obsaženy kurzy, které se v reálu neuskutečňují.
•  Indikátor počtů nabízených kurzů dle obsahového zaměření - aby byl užitečný, je třeba konkrétnější rozčlenění (nabízená kategorizace jazykové - profesně specifické - profesní všeobecné - zájmové je příliš obecná), bylo by zajímavé provázat s poptávkou po kurzech.

Financování dalšího vzdělávání

• U podnikových dat je regionální členění problematické. V šetření o vzdělávání zaměstnanců podniků a dalších ekonomických subjektů CVTS lze totiž regionální strukturu sledovat jen podle sídla podniku. Problém je u velkých společností s více pobočkami v různých krajích, ale také ten, že podniky mají často sídlo v Praze, kde je menší pravděpodobnost kontroly finančního úřadu.
• Trendy jsou v mnohém určovány charakteristikami kraje - proto by bylo možné substituovat do určité míry informace na krajské úrovni odvětvovým členěním.
• Zajímavý by byl benchmarking - vazba podnikových výdajů na vzdělávání na makroekonomické údaje apod. - vyhodnocení vlivu investic do DV.
  Dále je důležité, kolik vynakládají peněz na další vzdělávání jednotlivci a podniky – informace pro zahraniční investory o tom, kolik je bude stát zaškolení personálu.

Páteční program zahájil Zdeněk Palán, prezident Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, s prezentací na téma Současná situace v DV - vágnost implementace. Úvodem upozornil na nerespektování DV jako svébytné a nezbytné součásti vzdělávacího systému. Programové prohlášení vlády ani koaliční smlouva o dalším vzdělávání nehovoří. Strategie se tvoří, ale často nerealizují, chybí mechanismy systémového rozvoje i jasná politika pro oblast DV. V současné době se nastavením systémového prostředí DV zabývá projekt Koncept, který může být v případě dotažení návrhů do praxe pro oblast DV přínosný. Zdeněk Palán si ve své prezentaci položil otázku, zda řešíme to podstatné: řešíme nabídku (kdo by měl vzdělávat, co je nutno vzdělávat a jak). Zásadní problém vidí v tom, koho vzdělávat. Výzkumy ukazují, že v ČR si nadpoloviční většina občanů myslí, že jejich vzdělání je dostačující a nepotřebují se učit nic. Palán využil známý výkonnostní trojúhelník k objasnění dělby odpovědnosti v DV: stát může zajistit zejména systémové prvky typu dostupnost, uznávání, kvalitu DV; vzdělávací instituce (a rodina) by měla umět naučit pravidlům, porozumění souvislostem a zákonitostem, hodnotám i dovednostem seberozvoje. A to vše doplňuje ještě třetí prvek: samotná osobnost (jednotlivec) musí být motivována, být schopna sebeřízení, musí se chtít vzdělávat. Palán současně připomněl přínosy, které DV představuje pro občana, podnik i stát. Poznamenal, že pokud chce ČR být výkonnou ekonomikou taženou inovacemi, potřebuje vzdělané, vysoce kvalifikované a stále se zdokonalující občany. Závěrem uvedl i nutné společenské synergie a načrtl jejich vzájemnou provázanost. Konstatoval, že pro člověka se z možnosti svobodné volby stala nutnost volbu realizovat. Volbu, která je stále více sociálně determinována a limitována.

Dále vystoupila Linda Štraubová ze Skupiny ČEZ s prezentací na téma Lidské zdroje pro Skupinu ČEZ: náborové aktivity. Představila Skupinu ČEZ, která dlouhodobě sleduje a vyhodnocuje demografické prognózy ve vztahu ke svým potřebám. Vzhledem k plánovanému rozvoji a s ohledem na současnou strukturu zaměstnanců se Skupina ČEZ intenzivně věnuje aktivitám spojeným s podporou zájmu o studium technických oborů. Mezi tyto aktivity patří spolupráce se středními a vysokými školami - s tzv. sítí partnerských škol. Konkrétně Skupina ČEZ pořádá praxe a exkurze, besedy s významnými osobnostmi v energetice, přednášky na odborná témata, stáž Jaderná a Energetická maturita pro střední školy nebo stáž Letní univerzita pro vysoké školy. Poskytuje také stipendia, spolupracuje na diplomových nebo odborných pracích, pořádá soutěže Cena ČEZ, Cena Nadace ČEZ nebo zajišťuje trainee program ČEZ Potentials pro absolventy vysokých škol.  Pro učitele Skupina ČEZ pořádá exkurze a semináře v rámci klubu „Svět energie“, zasílá čtvrtletní newsletter s informacemi z techniky a je generálním partnerem matematicko-fyzikálních olympiád. Vydává rovněž materiály pro výuku techniky – brožury, plakáty, DVD a časopis. Linda Štraubová v návaznosti na vystoupení senátora Miloše Vystrčila podrobně představila nový obor energetika: obor je především kombinací strojních a elektrotechnických předmětů, na vzdělávací koncepci se přímo podíleli odborníci z praxe, kteří se podílejí i na výuce. Žáci jsou vybíráni na základě testu odborných předpokladů, studují v kvalitně vybavených učebnách s notebookem zapůjčeným školou. Pedagogové jsou soustavně vzděláváni a hodnoceni vedením školy i samotnými žáky. Odborná praxe studentů probíhá v provozu energetického zařízení a na vysokých školách. Poptávka po studiu tohoto oboru pětinásobně převyšuje nabízenou kapacitu. Závěrem byl představen web: http://www.kdejinde.cz/.

Agrostroj Pelhřimov a jeho školicí středisko přijel představit personální ředitel společnosti Zdeněk Pavlovský. Tato česká firma, která 90% svých výrobků exportuje, potřebuje zaměstnance trvale vzdělávat. Ve strojírenství platí, že: „To, co dnes víte o technologii, za rok už neplatí.“ Školicí středisko využívají jak zaměstnanci firmy, tak středoškoláci, zejména učni, funguje zde i svářečská škola a probíhají rekvalifikace. Firma aktivně přispívá k rozhodování v procesu volby povolání žáků ZŠ: organizuje dny otevřených dveří nebo nabízí individuální návštěvy rodičů s dětmi z 8. a 9. tříd, zajišťuje exkurze žáků (včetně úhrady cestovních nákladů školám) a organizuje praxe pedagogů.

Zdeněk Pavlovský zdůraznil, že jeho firma považuje své zaměstnance za ten nejcennější „kapitál“, cíleně nejen vzdělává, ale i motivuje formou skupinových i individuálních odměn.

Závěr setkání patřil krátkým vystoupením zástupců jednotlivých krajů s představením aktuální činnosti krajských rad pro RLZ a souvisejících aktivit:

Kraj Vysočina: krajská rada pro RLZ se věnovala optimalizaci sítě škol v důsledku demografických změn, dalším aktuálním tématem jsou indikátory kvality pro střední školy. Připravují rovněž Týdny vzdělávání dospělých (dále TVD). V radě pro RLZ je zastoupena i regionální zmocněnkyně ČSÚ Jihlava, která upozornila na publikace k vývoji lidských zdrojů v krajích ČR v letech 2000 až 2009.

Liberecký kraj: připravují TVD a v jejich rámci veletrh EDUCA 2011 MY JOB LIBEREC. ÚP se v rámci projektu SEZAM soustředí na zlepšení služeb pro zaměstnavatele.

Pardubický kraj: připravují TVD, spolupodílejí se na pořádání mezinárodní soutěže ve spolupráci se sdružením Erudio s cílem porovnat navzájem vzdělávací systémy a popularizovat tradiční řemesla. Dále řeší téma konkurzů ředitelů škol.

Ústecký kraj: ukončili slučování škol, z původního počtu 89 škol dnes mají jen 47 škol. Optimalizace byla odsouhlasena radou pro RLZ i firmami v kraji. Složitá situace v tomto kraji vyplývá z faktu, že je zde řada rodin, kde se zakazuje chodit lidem do práce a dětem do škol.

Zlínský kraj: dlouhodobě aktivní v oblasti RLZ je zejména generální ředitel Slováckých strojíren Jiří Rosenfeld  http://www.sub.cz/ a partnerská Střední průmyslová škola Uherský Brod http://www.sps-ub.cz/.

Karlovarský kraj: v kraji rozjela svou činnost Karlovarská agentura rozvoje podnikání (KARP), která vznikla výhradně za účelem zajištění realizace Strategie rozvoje konkurenceschopnosti Karlovarského kraje. Proces optimalizace škol ovlivnily petice z řady měst. Zvažuje se zřízení vysoké školy v Karlových Varech. Tradiční lázeňství a sklářství potřebuje podporu, ideálně by pomohl vstup nového investora. Další výhledové téma k řešení je spojeno s uzavřením dolů Sokolovské uhelné společnosti. Úspěšně proběhl projekt vzdělávání pedagogů ve spolupráci se Západočeskou universitou v Plzni. Krajské vzdělávací centrum realizuje projekt týkající se Metodických kabinetů. 

Jihočeský kraj: zaměřuje se na kampaně na podporu zvýšení zájmu o technické obory, zapojují se do práce sektorových rad, pilotně ověřují sektorovou spolupráci (na základě dohody) v oblasti strojírenství.

Královéhradecký kraj: aktuální realizační dokument z oblasti strategického řízení RLZ představuje Akční plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Královéhradeckého kraje pro období 2010 - 2012. Proběhla umírněná optimalizace škol, připravují se TVD, krajská rada pro RLZ začala více komunikovat se zaměstnavateli, na svá jednání zve personalisty.

Středočeský kraj: v kraji funguje řada organizací, které se věnují RLZ. Krajská koordinace v této oblasti není až tak výrazná, aby byla okolím registrována.

Jihomoravský kraj: úspěšně se daří naplňovat Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK 2010-2011,  Dále se zpracovává Analýza neformálního vzdělávání v NNO pracujících s dětmi a mládeží v JMK, probíhá příprava TVD a Veletrhu odborného vzdělávání v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu 2011 v Brně ve dnech 3.-7.10.2011.

Olomoucký kraj: rada pro RLZ se na posledním dubnovém zasedání věnovala tématu podpory učňovského školství v Olomouckém kraji a analýze dopadu vybraných projektů na rozvoj lidských zdrojů v Olomouckém kraji. Konkrétně šlo o projekty: 
-  Regionální inovační strategie Olomouckého kraje (v přípravě)
-  Podpora vzdělávání a inovací prostřednictvím projektu Regionálního centra Olomouc a jeho partnerů TESCO SW a. s. 
-  Moravské vysoké školy Olomouc o. p. s. , kde v areálu bývalých kasáren vzniká Centrum inovací Olomouc.
-  Soutěž Podnikavá hlava
-  Projekt z oblasti popularizace vědy a vzdělání s názvem Pevnost poznání
Pevnost poznání bude společně s podobnými projekty v Lanškrouně (Pardubický kraj) a Vsetíně (Zlínský kraj) vytvářet síť vzdělávacích center, která budou spolupracovat na odborné bázi a současně se vzájemně tematicky doplňovat či marketingově podporovat (vzájemná propagace, společný portál, v rámci možností zapůjčení některých exponátů).

Účastníky setkání přišel osobně pozdravit i hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.